Outfit pod vánoční stromeček

Taky si vždy lámete hlavu s tím, co si vzít na sebe k štědrovečerní večeři, nebo jste si s tím vůbec nelámali hlavu a necháváte to až na chvíli kdy se půjdete oblíknout. Ať už je to jakákoliv možnost, tak jsem připravila pár outfitů pro inspiraci pod vánoční stromeček.
Jedem s pěknou vánoční červenou, černou úzkou sukni a zlaté doplňky k tomu. Tímhle nikdo nic nepokazí, tenhle outfit patří mezi mé oblíbené poslední dobou. Další je tu svetr s vánočními vzory a pro ty, co sukně moc  nemusí jsem zvolila béžové kalhoty. Pohodlné a lichotí postavě. No a na konec tu mám černou áčkovou sukni s tyrkysovým topem, který je zajímavý svými vzory a výkroji na ramenech. No a jestli nevíte co s líčením, tak jen vzít zlatý stín s hnědým a vypadá to podle mě skvěle a jestli vám to nepříjde moc výrazné přidejte klasické linky. No a jsme připravené na vánoční večeři. Každopádně vám přeji krásné Vánoce, ať se vám splní každé přání a ať zažijete krásný den s rodinou, přáteli a pohádkami.

Den ve Vídni

                        Vídně, krásná Vídeň. Se školou jsme byli na den ve Vídni se podívat na známé krásné vánoční trhy, ale taky na pár zajímavých památek. Plno krásných a propracovaných budov s dlouhou a často i s známou historii, vedle moderní, kanceláří a bytů. Všechno je tam promíchané dnešní svět s tím, co už tu dávno není. Všude je místo na umění, či vědu, ale i pro lidi v oblecích a s telefonem u ucha. Prostě, jako vždy když jsem jedu, mě Vídeň očarovala, ale chyběla mi tam tak trochu vánoční atmosféra a to i když jsme došli před radnici k největším trhům ve Vídni, i tak jsme si koupili punč, aby jsme měli krásný hrneček na památku a potom jsme se rozhodli najít nějakou kavárnu. Marně, jako pokaždé když se někam jede jsme skončili v starbucksu a po nějaké té době, co jsme vyšli byla už tma a všechno se rozsvítilo, jako by všechno najednou křičelo "Vánoce", no ale po chvilce užívaní té atmosféry nadešel čas jet domů, což zas tak nevadilo, byli jsme už trochu unavení, ale cestou zpátky se to změnilo, protože Lucinka nám usnula v autobuse (klasika). A teď nám už zbyli jen vzpomínky z krásného místa s bezva lidmi, co nechtít víc.(omlouvám se za špatnou kvalitu fotek ve videu, ale co říct fb zhoršuje strašně kvalitu)

Předvánoční stresy/nedostatek času

Všude svítí barevné světýlka a všechno zdobí krásné lesklé ozdoby většinou zlaté, stříbrné, modré, zelené, bíle, nebo červené barvy. Když někam přijdeme cítíme krásnou vůni jehličí a slyšíme hrát známé a tradiční koledy. Na náměstích bývají lidé, kteří pijí svařák, punč a ti menší horkou čokoládu, baví se, smějí se a všude je příjemná veselá atmosféra. Doma se díváme na tradiční pohádky a filmy, a snažíme se trávit, co nejvíce času s lidmi, které máme rádi a jsou nám blízcí. Prostě krásné období v roce, které je okolo vánoc. Ale přesto že tohle období zbožňuji má to i své stinné stránky a to je mega velký nedostatek času. "Všechno nestíháš, všude chodíš pozdě ještě víc než normálně a na nic
nemáš čas," tohle jsou stížnosti mích kamarádů na mě, když začne období vánoc a bohužel mají pravdu, protože se snažím stíhat, co nejvíc věcí a nedaří se mi to nejlíp. Teď je toho prostě moc, jako třeba ve škole, někteří učitelé uzavírají známky už před vánoci a já se snažím vylepšovat průměry, jak to nejvíc jde, pak tu jsou nějaké povinnosti, potom znám plno lidí, které mám ráda a mají narozeniny a chci je s nimi  oslavit. Další jsem tu já, chci cvičit (hlavně před vánoci je to potřeba), chci mít čas na čtení, kreslení a na trochu klidu při písničkách a filmu, ale na tohle nakonec čas vůbec není. další položka na seznamu je spousta, spousta akcí, jako třeba závěrečné v tanečních, výlety všude možně po vánočních trzích, školní akce, no a pak je tu nakupování a vymyšlení dárků. Taky mi tenhle rok přibilo psaní na blog (za co si nestěžuji) a to nemluvím o tom, že mí přátelé si pořád stěžují, že mě nevídají, že na ně nemám čas a že je zanedbávám. Proto je pro mě v tohle období drahé, když můžu být s mými přáteli, jít s nimi na šálek kávy, či horké čokolády, poslechnout si, co je u nich nového, co je trápí, nebo s nimi oslavit jejich úspěchy a radosti. A tu chvilku si dokážu udělat jen díky mému diáři, v kterém je naplánovaná každá minuta dne. Vím že to není ideální ale teď to jinak nejde, a když chci být dobrá kamarádka, studentka, dcera či sestra, nebo "blog erka" tak to je řešení které je nutné. No, ale jaké za poslední dobu byli ty úžasné chvilky volna s mými přáteli? No jsou tu oslavy narozenin, rozsvícení stromečku, nakupování dárku s bráchou, otevřený den dveří naší školy a ochutnání Bubble tea od nové firmy v Přerově.Takže nakonec jsem si na ně čas zatím dokázala udělat a snad ještě udělám do Vánoc. Každopádně se těším až začnou prázdniny a já se zas na chvíli zastavím a užiji si můj oblíbený svátek, rozhodně můžete ještě čekat plno článku na téma vánoce a taky mě zajímá jestli i vaše období  před Vánoci je tak hektické, šílené a  za neprázdněné jako to mé, nebo jestli jen já mám tenhle strašný problém.

Hunger Games- Mockingay part2

Celí rok čekám na to až se dozvím, jak to vlastně všechno končí, jak do padne celý příběh Katniss Everdeen, dívky v plamenech. U dobrých filmů se vždy nejvíce obávám konce, protože špatný konec vám může zkazit celý příběh. No a, jak končí tenhle?

Jako u většiny filmů vše začalo nevinně, a to v odlehlém dvanáctém kraji, když se mladá dívka, milující  sestra, obětuje pro svojí sestru a jde do her s jistým chlapcem. V hrách se toho stane spoustu, ale to důležité je, že kapitol nedostal svého jednoho vítěze, ale musel vzít dva a tím se spustila  revoluce, proti systému, Teď jsme na konci příběh kdy se dívky a chlapce staly žena a muž, kdy dívka, která neuměla mluvit s lidmi se stala vůdčí osobností války a svými slovy motivuje a vede lidi k vítězství. 

Musím říct, že po první části, která byla nudná, nezajímavá a ospalá, jsme nabrali na obrátkách a určitě nudu při téhle části jsem nezažila. Spíš než to jsem byla napjatá a hltala jsem každou minutu filmu. Vzhledem k tomu, že jsem vůbec nevěděla, co mám od tohoto dílu očekávat, a co se bude celkově dít, jsem zažívala nečekané umírání a překvapení ve vztazích mezi charaktery filmu, ale jak už to bývá byli tam i části, které jsem předpovídala a nechali mě bez reakce. bylo rozhodně zajímavé vidět, jak hrdina celé vzpoury, se ve vteřinách může stát nechtěnou osobou, a pomalu se na ni zapomene a vytratí se z myslí všech lidí, kteří ji ještě před nedávnem milovali a obdivovali. A jak z bojovnice a válečnice se stane klidná a milující matka a manželka, která žije v osamělí život se svou rodinou v opuštěném dvanáctém kraji a jen pár lidí ví, jaká byla, a co pro všechny udělala, obětovala a kdo vlastně byla dívka v plamenec. 

Tenhle konec na mě nechává zvláštní pocit, určitě nebyl špatně napsaný, jenom nevím, jak to pobrat, že nakonec vše končí tam, kde to začalo a netuším jestli je to šťastný či smutný konec, takže mám rozhodně v plánu si to přečíst a doplnit části příběhu, které ve filmu chyběli, doufám že  pak budu vědět co si o tomhle konci myslet, ale určitě mi příběh nezkazil,  jen mě nechal zmatenou. A jak na vás tenhle konec, úžasného příběhu zapůsobil, a jaké pocity ve váz zanechal??

Oslava narozenin, jako překvapení

              Škola, škola, škola na nic jiného poslední dobou nemyslím, hold teď když je období


čtvrtletních písemek. Učení a učení, co nejvíce věcí za nejmenší dobu. No, ale na školu se pořád nedá myslet a učit se pořád také nedá, tak aby se rozptýlila něčím jiným  a taky protože jsem chtěla dané osobě udělat radost, jsem mezi tím plánovala tajnou oslavu narozenin kámošce, které bylo šestnáct. Měsíc, plánovali jsme to měsíc a i tak všechno bylo udělaný na poslední chvíli. Kamarádka měla narozeniny ve čtvrtek, ale to jsme ji nikdo nepopřáli, protože oslava byla v pátek. No a ten pátek byl rozhodně šílený a strašně zmatený. Měli jsme s kamarádkou v plánu koupit dárek na půl, ale vzhledem k tomu, že byla nemocná jsme pro něho jeli až v pátek po škole. Nemohli jsme najít nic, co jsme chtěli, tak jsme naházeli do košíků pár kravin, co jsme věděli, že se oslavenci bude líbit, a pak rychle zpátky. Další účastníci se nám poztráceli při cestě k nám, jedna to ještě stihla, ale  u druhé to bylo horší přišla později než oslavenec, který nic netušil. Nechali jsme je čekat venku a mezi tím jsme my dvě se snažili najít zapalovač a zapálit svíčky na bábovce, která sloužila jako provizorní dort. Potom jsme je pustli začali zpívat Happy Birthday. Její pohled stál za to. Potom následovalo rozkrájení dortu, a večeře v naší oblíbené asijské restauraci, a fajn večer.

Fakjů pane učiteli 2

A pokračujeme s filmy, protože je tu jeden, co jsem nemohla si nechat ujít, když byla jednička tak skvělá. Je tu znovu náš oblíbený učitel Miler a jeho banda blbců. V jedničce jsme viděli, jak se může stát z kriminálníka učitel, no a ve dvojce uvidíte, jak se nenechat vtáhnout zpět na špatnou stranu, ale nebojte nic vážného, prostě další díl plný vtipů, kravin a smíchu. Jestli se vám líbil první díl a přišel vám zábavný, tak nad dvojkou určitě neohrnete nos. Ještě když s vámi jdou takoví blázni,jako byli se mnou, kteří jsou někdy ještě zábavnější než film.

Paranormal Activity: The Ghost Dimension

                              A máme to tu zas, další díl Paranormal Activity.
Horory moc nemusím, ale tak nějak jsme s kamarádkou zjistili, že jsme se dlouho neviděli a obě jsme měli chuť se podívat na nějaký film, tak proč nejít do kina a vzhledem k tomu že nic jiného nejelo, tak to byla jasná volba.
No a myslím si, že  vám nemusím psát, co se tam stalo. Tohle je třeba můj první díl od P.A., ale i tak jsem věděla, co se tam plus mínus bude dít. Tak když o tom přemýšlím nemám ani o tom moc, co říct, protože se tam našlo v celku dost míst, kde jsem se lekla a příběh byl vcelku dobrý. Prostě klasický horror, a podle mě byl fajn. Není to zrovna něco, co by jste museli vidět za každou cenu, ale zas to nebylo nic hrozného na, co by se nedalo koukat, i když musím říct, že mě dostalo, jak si tvůrci P.A. pohrály s tou 3D verzí, ti kteří viděly ví (nechci prozrazovat toho moc pro ty, kteří se nato chystají jít)

a musím říct, že mě to úplně zmátlo a vlastně ne jen mě, ale celí kino sál.  Pro mě bylo důležité, že jsem mohla potom usnout, i když po cestě zpátky jsem v té tmě měla vcelku strach, ale to je už má paranoia.

A je to tu!!! Zachraň se, kdo může!!!

    

Je to tu lidi, přišla a mě podzimní deprese. No spíš  než to jsem strašně, protivná a noc top naštvaná, Všechno je nevyhovující a špatně. Tyhle dny není do mě zrovna nejlepší rýpat a provokovat mě, protože jsem schopná se naštvat kvůli každé maličkosti a umím  být na člověka protivná ještě dlouho potom. Někdy si myslím že je nejlepší v takové dny se zavřít do pokoje a s  nikým se zbytečně nehádat, ale jak už u mně je známo ne vždy dělám to, co si myslím, že je nejlepší, a tak jsem se rozhodla překonat a i přesto, že se někdy cítím, že bych za chvíli mohla  vybouchnout se snažím chodit ven a trávit čas s mými přáteli. Tak nějak jsem si uvědomila, že s nimi na všechno zapomenu a cítím se zas trochu klidněji. Prostě přátelé a lidi s kterými je nám fajn jsou většinou tím nejlepším lékem skoro na vše. Hlavně ti moji, co mi na rovinu řeknou, že se chovám strašně a hned po pár sekundách na to mě rozesmějí, tak že smíchy brečím a jestli jste teď jste stejný protiva, jako já zkus jste si zajít do kavárny na pokec, nebo do kina na chvíli bez přemýšlení, nebo na nákupy ty vždy zvednou náladu, a nebo si udělejte s přáteli pěkný víkend a vypadněte pryč, nebo také postačí když s nimi zažijete klidný víkendový večer třeba s filmem. Prostě a jednoduše se přesvědčte vyjít ven a hodit se na chvíli do klidu a jestli toto nezabere, pak i tak nezůstávejte doma a běžte to vymlátit a vydřít do posilovny, tohle je mi pomůže pokaždé, když už nevím co se mnou.

Labyrint je zpět

A je to tu!! Konečně po roce se dozvídáme další část příběhů, našich hrdinů. Newt, Minho, Teresa a Thomas po prvním díle, kde se naše skupinka oblíbenců dostala z labyrintu, který se zdál, jako nejhorší noční můra,  se v druhém díle setkávají ještě z horšími problémy. 

Když si konečně mysleli, že jsou už na bezpečném místě, kde budou moc klidně jít dál a přenes se přes noční můry z labyrintu, zjistí že jejich zachránce je jen dalším členem Zloducha, a že Thomase a jeho přátele nečeká nic dobrého. Vydají se na útěk, hledat společnost lidí, která by jim mohla pomoct. Na cestě se toho stane mnoho, zažijí zradu od přítele, potkají nové lidi, kteří jim pomůžou a stanou se jejich přáteli a zjistí nové fakta o jejich živote před labyrintem.........

První díl byl super a bavil mě od začátku až do konce. V pokračování to nebylo jinak, ale chybělo mi tam nějaké to kouzlo, co mě na jedničce tolik zaujalo. Jinak příběh se nám zatím vyvíjí zajímavě a vztahy mezi hrdiny taky ( i když by to mohlo být méně předvidatelné) , takže v tomhle ohledu jen čekám kam se to posune dál a s tím se dostáváme k dalšímu bodu a to herci, kteří se nám ve dvojce objevili, už v jedničce jsem byla nadšená z obsazení hlavních herců a to se nezměnilo i u toho to dílu, protože se objevují další známi herci z oblíbených seriálů, jako třeba Aidan Gillen ( Game of Trones, Malíčekú/Lord Baeliš jedna z mích oblíbených postav ), nebo Lindsey Morgan ( the 100, Raven ). Taky mě mile překvapilo, že se ve filmu objevili prvky hororu ,,Vážně jsem se lekla, když se tam objevil poprvé a zdá se mi že jsem v sálu kina nebyla sama, protože to nikdo nečekal."  No a teď můžeme jen čekat na to, co nám přinese  další díl a já osobně jsem na to zvědavá, přesto že se mi jednička líbila o dost víc než dvojka, tak je to super film, který není k zahození a stojí se za to se na něj podívat.


A co vy už jste viděli noví díl Labyrintu, nebo se na něho teprve

chystáte?? A Co když tak na něj říkáte vy?? 

Inspirace do chladnějšího počasí

Nechtěné září dneska začíná a s ním brzo přijde i chladnější počasí. Mě osobně , přes to že mám ráda letní tepla, tak tohle vůbec nevadí. protože jsem milovník svetrů a mikin. Mikiny a svetry můžu nakupovat pořád a ve velkém, ale taky se hodně těším až vytáhnu moji koženou bundu a podzimní boty. Pro inspiraci tu máte pár outfitů, jsou určeny, jak do školy tak i do práce, nebo jen tak na ven s přáteli . Jinak přeji hodně štěstí do nového školního roku, trpělivost na učitele a sil do (třeba pro mě) mučícího vstávání do školy a do učení. Zatím se mějte, a užívejte si všechen volný čas. 

Můj podzim

Podzim, období, které většina studentů nemusí, protože končí teplé prázdninové dny bez školy, povinností a časného vstávání. Jo do to té skupiny lidí nepochybně patřím taky, do školy a učení se fakt nehrnu s velkým nadšením a nejraději vstávám ve dvanáct a mám oběd ke snídani, ale když opomenu tyhle mínusy, tak podzim není až tak špatný. Třeba já si podpodzimem představím teplou peřinu, kakao či čaj, dobrou knížku , nebo seriál a hořící svíčku, která mi voní po celém pokoji vanilkou a to na můj podzim vcelku sedí, protože když venku si začne listí hrát se svými barvami mě postihne seriálová horečka. Dívám se na staré seriály, které už nevycházejí, nebo znovu sjíždím staré série seriálů, které ještě běží, a nebo prostě hledám nějaký nový skvělí seriál, který se stane mou novou závislostí. Nejčastěji v tohle mé šílené období hltám Gossipku, Gilmorky, Glee, Teen wolf, Arrow a bezpochyby Game of Trons. Když už není prostě na co koukat se tahle šílenost přesune na knížky a přečtu toho víc než za celí rok a neustále si kupuji nové a nové, protože mám pocit, že jich pořád není dost. Nakonec ano postřehnu, že za okny je bílo (i když poslední rok moc ne), teploměr ukazuje pod nulou všude zní koledy a začíná zima a sní i vánoční období.
A co vy? Jak vypadá váš podzim, a jaké knížky a seriály jsou prostě ty vaše??

Poslední letní dny

Léto nám pomalu končí a brzo začne být venku chladněji, takže je to ideální možnost v posledních teplých dnech vytáhnout letní oblečení ( i když musím přiznat, že u nás to na léto už nevypadá ). A taky bohužel nám další pondělí začíná škola a já jedu na seznamovací tábor, takže dokud to jde užívejte s přáteli i s rodinou a udělejte si poslední vzpomínky na léto 2015, které pro mě patří mezí nejlepší mého života.

Pixely!!

               

          Pixely  

je srpnová novinka, která nám podává klasický příběh hrdiny, kterému se v dětství nepovedlo si splnit svůj sen, tak se o to pokouší znova v dospělosti, ale ještě s tím, že  u toho musí zachránit celý svět.

Když nemám náladu na nic

       Každý máme někdy den ,kdy staneme většinou už s špatnou náladou, a pak půl hodiny zíráme do našich šatníku a ne, a ne si vybrat.  Tyhle dny pro mě je všechno mé oblečení zlé , nehodící, nebo prostě mi připadá že mi nesedí.

       Naštěstí mám dobrý kompromis, který se vždy dá na sebe hodit a navíc je i pohodlný.

Základem mého kompromisu je jednobarevné triko, od něho se vždy odvíjí zbytek outfitu . Pak na sebe natáhnu nějaké obyčejné džíny, které se hodí k barvě trika a vše zakončím koženou černou bundou, keckami, případně  jednoduchými slunečními brýlemi, jo a samozřejmě hodinky, ty vždy mému outfitu dodají tu třešničku na dortu.

      Tohle je prostě moje záchrana, ale co na ni mám ještě radši je to, že stačí vyměnit jedna částí outfitu a tím ho kdykoliv a jednoduše vylepším. Někdy stačí vyměním koženou bundu za cardigan, nebo sáčko v hodící se barvě, taky se dají vyměnit obyčejné rifle za boyfriendy a tím hned dodám outfitu jiný význam . Díky tomu mě to asi i baví v dny kdy semnou ostatní nemůžou ani vydržet, kvůli špatné a protivné náladě. Holt každý den nemůžeme být veselý, jak sluníčko, ale to nikdo.

       No, ale když jsou prázdniny se vše pro mě mění, a hlavně když má něco naplánovaného s přáteli chci i přes svou špatnou a protivnou náladu vypadat šťastně a užít si krásný den. K tomu mi pomáhá, jako vždy oblečení. Barvy, barvy, barvy moje kouzlo, které jsem si vypůjčila od klaunů a šašků, ti vypadají pořád šťastně ne, i když to nebudu tak přehánět s nimi, jako oni. Prostě si vezmu nějaký pěkně zbarvený kousek, v mém dnešním výběru to jsou kraťase s mintovou barvou, která je poslední dobou mou oblíbenou. K tomu něco, co naše kraťase doplní pro mě je to dnes světle šedé triko a doporučuji vtipný, nebo povzbudivý potisk. No a výběr outfitu doplním, jak jinak než hodinky, brýlemi a pěknou peněženkou, nebo taškou, či kabelkou, ale taky budou vynikat nějaké náramky, pěkný barevný obal na mobil, nebo hodící se doplněk do vlasů.  Prostě prázdniny, ty si musíme užívat do poslední chvíle i když není ten nejlepší den, nebo aspoň tak to tvrdím já..