Je to tu lidi, přišla a mě podzimní deprese. No spíš než to jsem strašně, protivná a noc top naštvaná, Všechno je nevyhovující a špatně. Tyhle dny není do mě zrovna nejlepší rýpat a provokovat mě, protože jsem schopná se naštvat kvůli každé maličkosti a umím být na člověka protivná ještě dlouho potom. Někdy si myslím že je nejlepší v takové dny se zavřít do pokoje a s nikým se zbytečně nehádat, ale jak už u mně je známo ne vždy dělám to, co si myslím, že je nejlepší, a tak jsem se rozhodla překonat a i přesto, že se někdy cítím, že bych za chvíli mohla vybouchnout se snažím chodit ven a trávit čas s mými přáteli. Tak nějak jsem si uvědomila, že s nimi na všechno zapomenu a cítím se zas trochu klidněji. Prostě přátelé a lidi s kterými je nám fajn jsou většinou tím nejlepším lékem skoro na vše. Hlavně ti moji, co mi na rovinu řeknou, že se chovám strašně a hned po pár sekundách na to mě rozesmějí, tak že smíchy brečím a jestli jste teď jste stejný protiva, jako já zkus jste si zajít do kavárny na pokec, nebo do kina na chvíli bez přemýšlení, nebo na nákupy ty vždy zvednou náladu, a nebo si udělejte s přáteli pěkný víkend a vypadněte pryč, nebo také postačí když s nimi zažijete klidný víkendový večer třeba s filmem. Prostě a jednoduše se přesvědčte vyjít ven a hodit se na chvíli do klidu a jestli toto nezabere, pak i tak nezůstávejte doma a běžte to vymlátit a vydřít do posilovny, tohle je mi pomůže pokaždé, když už nevím co se mnou.
Je to tu lidi, přišla a mě podzimní deprese. No spíš než to jsem strašně, protivná a noc top naštvaná, Všechno je nevyhovující a špatně. Tyhle dny není do mě zrovna nejlepší rýpat a provokovat mě, protože jsem schopná se naštvat kvůli každé maličkosti a umím být na člověka protivná ještě dlouho potom. Někdy si myslím že je nejlepší v takové dny se zavřít do pokoje a s nikým se zbytečně nehádat, ale jak už u mně je známo ne vždy dělám to, co si myslím, že je nejlepší, a tak jsem se rozhodla překonat a i přesto, že se někdy cítím, že bych za chvíli mohla vybouchnout se snažím chodit ven a trávit čas s mými přáteli. Tak nějak jsem si uvědomila, že s nimi na všechno zapomenu a cítím se zas trochu klidněji. Prostě přátelé a lidi s kterými je nám fajn jsou většinou tím nejlepším lékem skoro na vše. Hlavně ti moji, co mi na rovinu řeknou, že se chovám strašně a hned po pár sekundách na to mě rozesmějí, tak že smíchy brečím a jestli jste teď jste stejný protiva, jako já zkus jste si zajít do kavárny na pokec, nebo do kina na chvíli bez přemýšlení, nebo na nákupy ty vždy zvednou náladu, a nebo si udělejte s přáteli pěkný víkend a vypadněte pryč, nebo také postačí když s nimi zažijete klidný víkendový večer třeba s filmem. Prostě a jednoduše se přesvědčte vyjít ven a hodit se na chvíli do klidu a jestli toto nezabere, pak i tak nezůstávejte doma a běžte to vymlátit a vydřít do posilovny, tohle je mi pomůže pokaždé, když už nevím co se mnou. 
Žádné komentáře:
Okomentovat